Mrkev patří k zelenině, u které už samotný výsev rozhoduje o tom, jak bude vypadat sklizeň. Pokud semínka vysejete příliš hustě, rostliny si budou navzájem konkurovat o vodu, živiny i světlo. Výsledkem jsou tenké, křivé a často rozvětvené kořeny, které se špatně čistí i skladují. První protrhávání proto přichází na řadu už ve chvíli, kdy rostliny vytvoří dva až tři pravé listy. V tomto stadiu ještě můžete s porostem manipulovat bez většího rizika, že přerušíte kořenový systém sousedních rostlin.

Termín protrhávání se odvíjí od počasí a půdy. Na lehčích půdách a v teplejších oblastech rostou mrkve rychleji, takže se k prvnímu zásahu dostanete zhruba tři až čtyři týdny po výsevu. Na těžších a vlhčích půdách je tempo pomalejší. Ideální je protrhávat za suchého dne, kdy je půda vlhká, ale ne rozbahněná. Pokud si nejste jistí správným postupem, vyplatí se podívat na osvědčené rady o výsevu a protrhávání mrkve, které vysvětlují i to, jak hluboko rostliny sedí a proč je lepší je vytahovat než stříhat.

Při protrhávání nechte mezi rostlinami rozestup tři až pět centimetrů. U raných odrůd stačí tři centimetry, u pozdních a větších typů se vyplatí pět i více. Rostliny, které chcete odstranit, vytahujte opatrně za nadzemní část, nejlépe dvěma prsty těsně u země. Stříhání nůžkami sice vypadá šetrně, ale ponechané zbytky stonku mohou přilákat škůdce a podpořit hnilobu. Po každém protrhání půdu jemně přitlačte a zalijte, aby se kořeny usadily a rostliny se rychle vzpamatovaly.

Druhé protrhávání přichází zhruba za dva až tři týdny, kdy mrkve zesílí. Během sezóny pak stačí odstraňovat jen plevel a občasné slabé rostliny. Pravidelnou kontrolou dosáhnete toho, že kořeny zůstanou rovné, dorostou do plné délky a nepopraskají. Mrkev, která má dost prostoru, bývá sladší, křehčí a vydrží déle ve skladu. Práce je to zdánlivě drobná, ale na výsledku je vidět okamžitě.